Odlehčená atmosféra mizí při počátku setu CADLAG. Před scénou je velká bílá plachta, na kterou se promítá zrnění různých intenzit. Vzhledem k tomu, že projekce svítí do publika zezadu, je možné i vidět stíny jednotlivých členů tohoto tělesa.
Krom klasického noisového stolu se na kraji občas mihne basista, ale o mnoho více ze souboru rozeznat nelze. Snad krom dlouhovlasého a dlouhovousého hybatele projektu, který vypadá jako extrémní verze samotného Rasputina. Jeho obrys postavy, zuřivě míchající hlomozící zvuky, byl vždy uprostřed. CADLAG vyluzují špinavé dronové stěny, které místy proplouvají v mlhách tklivého ambientu a místy zhutňují na syrové masy zvuku, které nemají slitování. Zajímavé, intenzivní, dynamické a nenudící.
Categories: Reviews